|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
Financování počáteční fáze "socialistické industrializace" v Československu v letech 1945-1953
Rod, Jaroslav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza socialistické industrializace v Československu v letech 1945-1953. Československo, které prošlo industrializací již v 19. století, bylo postaveno před povinnost si celý proces zopakovat. Práce se snaží zanalyzovat samotné zprůmyslňování a hledat motivace, které vedly tehdejší vládu a politické představitele k rozhodnutí podstoupit obdobný proces znovu. Pozornost je věnována industrializovaným oblastem a metodám, které byly zvoleny k splnění tohoto úkolu. Práce přichází s výsledky, které svědčí o snaze využívat pro zprůmyslnění zařízení podniků z pohraničí, které bylo opuštěno a nevyužito po poválečném odsunu Němců. Stejně tak je reflektováno úsilí o snížení nákladů celého procesu na minimum. První kapitola je věnována zejména událostem, které napomohly komunistické straně získat moc a socialistickou industrializaci uskutečnit.
|
|
|
Dvouletý plán obnovy (1947-1948)
Václavů, Jana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku tzv. Dvouletého plánu obnovy v Československu mezi lety 1947 -- 1948. Využity jsou archivní nepublikované materiály z národního archivu v Praze, dobová a současná nejnovější literatura. Práce se věnuje přípravě, realizaci a výsledkům této "dvouletky". Zaměřuje se zejména na odvětví průmyslu a zemědělství, konkrétně potom zmiňuje průmysl textilní. Nakonec se zabývá přechodem dvouletky k dlouhodobému pětiletému plánu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Smíšený výzkum IX. - 4/1947 duben ÚVVM/CVVM: Dvouletý plán, knihy, hudba, dovolená, lesy, rozhlas, Nehru, odstěhování do ciziny, změna povolání. B 54, B 54
Ústav pro výzkum veřejného mínění
Smíšený dubnový výzkum byl iniciovaný ministerstvem zemědělství a kulturním oddělením Plánovacího úřadu. Otázky se týkají dvouletého plánu, omezení vstupu do lesů, chuti vystěhovat se do ciziny či změnit povolání a také tématu četby, půjčování knih, oblíbených knižních a hudebních žánrů a vlastnictví rádia.
Plný text:  PDF
|
|
|
Smíšený výzkum IV. – 12/1946 listopad ÚVVM/CVVM: kultura, práce, pracovní brigády, dvouletý plán. B 32, B 32
Ústav pro výzkum veřejného mínění
Otázky na podnět Národní galerie, Plánovacího úřadu a ministerstva průmyslu zkoumají, zda občané chodí do galerií, divadel, zda poslouchají pořady Z. Nejedlého. Dále výzkum obsahoval otázky, které se týkaly pojmenování postu ministra v ženské formě, zda lidé změnili po mírové konferenci svůj názor na západní velmoci. Další otázky se věnovaly trestům za pozdní příchod do práce, pracovním brigádám a úspěšnosti dvouletého plánu.
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.